Objektivy

Mirar 1 : 4,5 / 80 mm U Flexaretů se setkáme pouze s třemi základními druhy objektivů. Na místě hledáčkového objektivu se nejčastěji vyskytuje jednoduchý tříčočkový Anastigmat, na místě snímacího objektivu byly do prvních tří modelů montovány tříčočkové Mirary. Až od modelu IV přišel opticky kvalitnější Belar 1:3,5/80mm, který byl u některých provedení modelů V, VI a VII i na místě hledáčkového objektivu.

Nevýhody všech těchto objektivů oproti současným kvalitním "sklům" jsou dvě - horší antirelexní vrstva a stáří. Ta první je dána dobovou technologií výroby, ta druhá nepříliš šetrným zacházením tedy škrábanci na vstupní čočce a také špínou na čočkách (i uvnitř objektivu). Po odborném vyčištění se tedy mohou vlastnosti objektivu až zázračně zlepšit. Problém antireflexní vrstvy lze zmírnit používáním sluneční clony a pro opravdouvé fandy je Meoptou nabízena možnost opatření objektivů Flexaretu moderní antireflexní vrstvou.

Anastigmat 1:3/80mm

Jde v podstatě o stejný typ konstrukce jako u Miraru, tedy jednoduchý tříčočkový triplet. U hledáčkového objektivu mírný úbytek ostrosti směrem ke krajům tolik nevadí a proto byla světelnost tohoto objektivu 1:3, což samozřejmě znamená jasnější obraz na matnici.

Mirar 1:4,5/75mm, Mirar 1:4,5/80mm

Mirary jsou jednoduché triplety, tedy objektivy u nichž vstupní čočka je plankonvexní spojka, prostřední rozptylka a zadní opět plankonvexní spojka. Jsou odvozeny od tzv. "Cookova objektivu", navrženého roku 1894 H. D. Taylorem. Vyznačují se ostrou kresbou a dobrým a kontrastem, ale jsou velice citlivé na přesné ustavení jednotlivých čoček . S těmito objektivy se dnes setkáváme ve velmi starých nebo velmi jednoduchých přístrojích (např. ruské přístroje Smena, Vilia a Lubitel).

Belar 1 : 3,5 / 80 mm

Belar 1:3,5/80mm (Mirar II 1:3,5/80mm)

Belar 1:3,5/80mm je vylepšenou tmelenou čtyřčočkovou variantou původního tříčočkového tripletu. Vstupní čočka je plankonvexní spojka, druhá bikonkávní rozptylka, zadní čočky jsou tmelené a tvoří achromatický kladný meniskus. Belar je tedy shodné konstrukce (čtyřčočkový tříčlenný anastigmat) jako proslulý Tessar, který pro společnost Zeiss Ikon vyvinul konstruktér Paul Rudolph. Tessar byl patentován v roce 1902 a byl pro svou pověstnou ostrost kresby nazýván "Adlerauge" (orlí oko). Tento typ objektivů se vyznačuje velmi ostrou kresbou a vysokým kontrastem. Dost často se proto používá v roli technického objektivu, což dokazuje použití stejnojmenného objektivu ve zvětšovácích společnosti Meopta Přerov.

Jde dodnes o velice oblíbenou konstrukci objektivů. S objektivy stejné konstrukce se setkáme kromě vzpomínaného Tessaru např. u Yashicy - Yashinon, u Zenitu - Industar a konečně u Leicy - Elmar. Co se týče konkrétně Belaru 1:3,5/80mm, lze díky "socialistickému" rozptylu kvality výroby najít skvělý, ale také podprůměrný kus. Každopádně jsou pro současné praktické použití nejvhodnější právě novější verze Flexaretů (od IV výše), vybavené právě objektivy Belar. Z tohoto pravidla existuje výjimka. Je jí objektiv Mirar II 1:3,5/80mm, kterým byly opratřeny některé modifikace Flexaretu III a který je konstrukčně shodný s objektivy Belar.