Proč zrovna Flexaret?

Flexaret V a Flexaret VII Flexarety jsou stále oblíbené určitou skupinou fotografů i po bezmála 35 letech od ukončení jejich výroby. Díky své rozšířenosti jsou poměrně snadno k sehnání v různých bazarech a cena ani těch nejlepších nepřesahuje 1 800,-Kč. Mají obstojně kreslící objektivy jednoduché konstrukce, které za současnou optikou zaostávají především absencí kvalitních vícenásobných antireflexních vrstev. Twin Reflex Cameras (TLR) neboli dvouoké zrcadlovky, ke kterým Flexarety patří, jsou v současnosti považovány za překonaný typ konstrukce. Centrální závěrka, která ani u těch nejlepších neumožňuje čas kratší než 1/500 s, matnice se zrcadlově převráceným obrazem a nevýměnný objektiv s pevným ohniskem, to vše hovoří v jejich neprospěch. Pokud se smíříte s těmito vlastnostmi, pak získáte za cenu jednoduchého "bakelitového" kompaktu přístroj na střední formát, který kvalitou fotografií dokáže v určitých úlohách překonat i současné amatérské digitální zrcadlovky (DSLR). Charakter fotografií pořízených Flexaretem je díky kombinaci jednoduchého objektivu a středního formátu odlišný od současných přístrojů. Proto mají Flexarety pro použití v emotivní fotografii stále svůj půvab a nabízí únik ze uspěchaného a přetechnizovaného světa megapixelů do světa pohodové klasické fotografie.

Flexaret je když...

Flexaret V Flexaret je středoformátová dvouoká zrcadlovka klasické konstrukce se zaostřováním na matnici, hliníkovým tělem a centrální závěrkou. Pracuje s filmem 120 navinutým na cívce B2, některé modely jsou po vložení adaptéru schopny snímat na kinofilm.

Historie ve zkratce

Chceme-li hledat původ dvouokých zrcadlovek se jménem Flexaret, pak musíme začít v Praze u Bratří Bradáčů. V jejich továrně začala roku 1936 výroba dvouokých zcadlovek Kamarád. Roku 1938 byly Kamarád a Kamarád II doplněny přístroji Autoflex a Flexette. V roce 1938 firma Optikotechna Přerov převzala jejich výrobu. Vlastní výrobu fotografických přístrojů ukončili Bratři Bradáčové až v roce 1939 a poté pokračovali ve svém hlavním programu, výrobě promítacích kabin zvukového filmu. Po určitou dobu byly tedy Autoflexy a Flexetty vyráběny oběma podniky.

První z Flexaretů byl v Optikotechně vyroben v roce 1939 a jako by z objektivu vypadl modelu Flexette. Prvním poválečným modelem podniku Meopta Přerov (tak byla Optikotechna přejmenována) byl Flexaret II, oficiálně uvedený na trh roku 1948, u něhož frontální zaostřování prvního modelu nahradily objektivy pevně namontované do jednoho posuvného dílu. Dle některých zdrojů je možné se setkat s Flexaretem II, vyrobeným před rokem 1947 ještě pod hlavičkou Optikotechny.

U modelu III (1948 - 1950) bylo přetáčení filmu realizováno klikou, model IV (1950 - 1957) přinesl nový snímací objektiv Belar (tmelený čtyřčočkový triplet), model IVa byl prvním, který umožnil použití kinofilmu, model V (1958 - 1961) byl jako první vybaven tlačítkovou spouští. Model VI (1961 - 1967) byl první s objektivy opatřeny bajonety pro fixaci filtrů a předsádkových čoček a konečně model VII (1966 - 1971) byl dovybaven matnicí s Fresnelovou čočkou, vypínatelnými záskoky pro rychlé zaostřování a možností přepnutí na formát 6x4,5.

Typy a varianty typů

Neodpustím si malou poznámku k velice rozmanitému provedení jednotlivých typů přístrojů Flexaret. Ačkoli oficiální zdroje (katalogy, knihy) uvádí u většiny typů jeden, maximálně dva druhy závěrky, jeden druh objektivů, skutečnost je jiná. Především u starších modelů Flexaretů je možné se setkat i s velice neobvyklými kombinacemi jednotlivých komponent. Vysvětluji si to tím, že výrobce především v poválečném období montoval přístroje z dílů, které měl právě k dispozici. Sbírání všech existujících variant, je tedy nesnadný a dlouhodobý úkol.

O stránkách věnovaných Flexaretům

Tyto stránky jsou vytvořeny uživatelem Flexaretu, pro jiné podobně smýšlející jedince. Informací je na Internetu mnoho, ale jsou rozptýleny a jsou mnohdy neúplné a nepřesné. Slovy E. T. Setona "Žíznil jsem a proto jsem vykopal studnu, aby z ní mohli jiní pít." Napište mi chcete-li přispět k tvorbě těchto stránek ať už korekturou, doplněním nebo fotografií. Touto stránkou děkuji všem, kteří mi již byli nápomocni.

Lubomír Čevela

Aktualizace: 4.3.2006