„Elektroauto? To bych nechtěl. Nikam to nedojede.“ Něco podobného slýchám docela často. Není to pravda. Někam dojedete vždycky, samozřejmě pokud vám v baterii zbývá alespoň troška energie. Na druhou stranu doporučuji nevěřit ani odpůrcům elektromobility, ani jejím oddaným příznivcům. Jednoduše se držte faktů a také s klesajícím dojezdem neklesejte na mysli.
Škoda Enyaq iV 80 je vybavena baterií o kapacitě 82kWh, z čehož je využitelných 77 kWh. Udávaný dojezd 510 km podle normy WLTP nevypadá vůbec špatně. Jenže skutečný dojezd je závislý na mnoha okolnostech. Největší spotřebu vykazuje Enyaq, když svižně jedete po dálnici, samozřejmě co vám předpisy dovolí. Spotřeba přitom vyšplhá až k 24kW na 100km. Na okreskách zase klesne někam k 16 kW – 18 kW na 100 km.
Už při výběru vozu jsem si dal velice realistický cíl. Dojet z mého bydliště do Brna a zpět bez nutnosti nabíjet. Vzdálenost je 120 km, zhruba polovina vede po dálnici. Někdy se mi cesta o něco prodlouží při pojížďkách po městě. Na začátku minulého týdne jsem z domu vyjížděl s baterií nabitou na 95 % a zpět domů jsem přijel s 28 %. Cesta do Brna a zpět mě tedy stála 67 % baterie, což je 51,59 kWh při ujeté vzdálenosti 248 km. Z toho vyplývá jednoznačný závěr. Enyaq můj cíl splňuje s celkem obstojnou rezervou např. na zimní provoz.
Ale má to jeden háček nebo spíše hák jako od jeřábu. Uživatel by neměl nechat kapacitu akumulátoru zbytečně klesat pod úroveň 20 % a podle doporučení výrobce by zároveň neměl v běžném provozu nabíjet na více než 80 %.
Při zachování provozu, který je maximálně šetrný k akumulátoru, už tedy můj základní požadavek splněn není. Zatím mi Enyaq při 80% nabití baterie vrací dojezd 332 km, což s velkou rezervou stačí.
Samotná otázka životnosti akumulátoru může některé uživatele docela trápit. Opět se držme faktů. Škoda Auto poskytuje na baterie elektromobilů záruku na 8 let nebo do ujetí 160 000 km (podle toho, co nastane dříve). U vozů Enyaq iV a Enyaq Coupé iV je garantováno, že kapacita baterie po tuto dobu neklesne pod 70 % původní hodnoty. To vypadá dobře, ale konečnou odpověď přinese až čas. Dodejme, že uvnitř současných Enyaqů je s největší pravděpodobností baterie složená z krabicových článků NMC-622 od Samsungu nebo LG Chem a to není vůbec špatné. Na životnost baterie má údajně významný vliv nabíjení na rychlonabíječkách, ale netrapme se tím. Při současných cenách k nim šetrnější elekromobilista stejně zamíří jen tehdy, kdy není zbytí.
Mnohem více, než životnost baterie mě trápí úplně jiné věci. Například dnes byla na docela dlouhou dobu přerušena komunikace mezi vozem a čímkoli jiným. Auto sice stálo pořád na stejném místě před mým domem, ale aplikace v mobilu a integrace v Home Assistantu nedostávaly žádná data. K tomu po ukončení nabíjení zůstal nabíjecí kabel zamčený v konektoru vozu a nešlo ho nijak uvolnit. Auto má sice nastaveno uvolnění kabelu po ukončení nabíjení, ale zjevně se mu občas nechce. V infotaimentu mi pro tyto případy pořád chybí tlačítko „Ukončit nabíjení a uvolnit kabel“. Co kdybych potřeboval někam rychle odjet?