Archiv autora: lcevela

Dobytí Lysé hory nesportovci

Výstup začal u úpatí,
jde to skvěle moji zlatí.
Pěkně po svých bez motoru,
pokoříme Lysou horu.

To nemůžeš myslet vážně,
poznamenám trochu vlažně.
Pro mě špatné znamení
je svah plný kamení.

Vrchol táhne, vrchol vábí,
přece nejsme žádní srabi.
Pěkně nohu před nohu…
Dál už ale nemohu.

Dýchat nosem, soustřeďte se,
ať supění nezní v lese.
Před námi se všichni diví:
„Kde jsou tu lokomotivy?“

Přitom nikde nádraží.
Kdo to vzhůru proráží?
Ten, kdo nese mnohá kila,
které výstup znesnadnila.

Vydrž, už jsme téměř v cíli.
Nezvládnu to moji milí.
Hle za stromy navzdor bolu,
uzříš stavby na vrcholu.

Nad horou jsme zvítězili,
tekuté medaile pili,
Nezbylo nám po nich nic,
byly totiž z Vizovic.

Krátká pauza přišla vhod.
Ještě pohlaď geo-bod,
pak jen snímek na vrcholu,
a už můžeš kráčet dolů.

Radosti a strasti začínajícího elektromobilisty V – několik souvislostí na závěr

Hned na začátek musím uvést, že po půl roce s elektromobilem už si nezasloužím označení začátečníka. Zkušeností jsem získal celou řadu. Některé byly hezké, jiné nikoli. Dle mého mínění je největším průšvihem stav veřejných rychlonabíječek. Ano, nabíječky nejsou zadarmo a související infrastruktura také ne. Ale nastavení ceny za nabíjení na stejnou úroveň, jaká je při tankování benzínu, elektromobilitě jednoznačně škodí.

Celý příspěvek

Zpěv zelených fanatiků

Zemědělci s traktory,
větru dešti navzdory,
ku Praze se hrnou ztečí,
z GreenDealu nás nevyléčí.

Bude to tu bez uhlíku,
zní hlas EU úředníků.
Jídlo drahé, práce málo,
koho by to zajímalo.

On to někdo zaplatí,
vždyť jsme strašně bohatí.

Raději Enyaq

Na vavřínech špatné spaní,
tvrdé na omak,
VW spěje ku poznání,
že mu ujel vlak.

Lépe změnit slova v činy,
když už je to tak.
nekupovat auto z Číny,
raději Enyaq.

Co se může stát

Generální ředitel VW Schäfer řekl na akci s 2000 zaměstnaci z IG Metall Union ve Wolfsburgu: „Situace je velmi kritická … S mnoha našimi předchozími strukturami, procesy a vysokými náklady již nejsme jako značka VW konkurenceschopní.“

Co se může stát?

Skončí VW, skončí Škoda,
nad nimi se zavře voda.
Jenže nejde o preclíky,
spadne půl ekonomiky.

Netěšte se moji drazí,
že sem Číňan BYDy vrazí.
Nebo že se chopí vesla,
Ilonova svatá Tesla.

Přijde bída, dojdou zdroje,
začnou velké nepokoje.
Nezbude než jezdit busem
nebo za ním pěšky – klusem.

Radosti a strasti začínajícího elektromobilisty IV – dojezd

„Elektroauto? To bych nechtěl. Nikam to nedojede.“ Něco podobného slýchám docela často. Není to pravda. Někam dojedete vždycky, samozřejmě pokud vám v baterii zbývá alespoň troška energie. Na druhou stranu doporučuji nevěřit ani odpůrcům elektromobility, ani jejím oddaným příznivcům. Jednoduše se držte faktů a také s klesajícím dojezdem neklesejte na mysli.

Celý příspěvek

Radosti a strasti začínajícího elektromobilisty II – nabíjení na veřejných nabíječkách

Nabíjení elektromobilu je něco jiného než tankování auta se spalovacím motorem. Nejde jen o to, že trvá déle. Benzín nebo naftu nenatankujete doma, tedy pokud nemáte soukromou benzínovou pumpu. Na druhou stranu připomíná situace kolem veřejných nabíjecích stanic divoký západ.

Celý příspěvek

Dialogy s kocourem

Dialog první

Škráb, škráb, škráb… „Neškrábej na tu síť, hned ti ji otevřu. Máš hlad?“ „Mňáu.“ Připravuji kočičí jídlo do misky a misku dávám na obvyklé místo. Až do dotyku misky s podlahou mě kocour fascinovaně sleduje. Pak už nevnímá nic jiného, než obsah misky a hltavě ho konzumuje. Má mě ta kočičí potvora pěkně zmáknutého.

Dialog druhý

Za dveřmi terasy se ozvalo: „Mňáu, mňáu.“ „Co tam máš?“ ptal jsem se. Otázka byla zbytečná. Hned jsem uviděl velikou mrtvou myš. Kocour se ale mezitím prodral pootevřenými dveřmi dovnitř do domu a přitom mi přejel mokrým ocasem po holé noze. Ani bych si bez toho nevšiml, že venku prší. Pak svižně přeběhl ke kuchyňské lince a toužebně se podíval nahoru. Pomyslel jsem si: „Aha, takže ta myš byla pro mě a ty bys rád něco jiného.“ Nasypal jsem granule do misky a díval se jak je kocour začal s nadšením chroupat. Kdo ví, co si při tom myslí. Možná něco ve smyslu: „Ti lidé jsou tak těžkopádní a nechápaví…“