Výstup začal u úpatí,
jde to skvěle moji zlatí.
Pěkně po svých bez motoru,
pokoříme Lysou horu.
To nemůžeš myslet vážně,
poznamenám trochu vlažně.
Pro mě špatné znamení
je svah plný kamení.
Vrchol táhne, vrchol vábí,
přece nejsme žádní srabi.
Pěkně nohu před nohu…
Dál už ale nemohu.
Dýchat nosem, soustřeďte se,
ať supění nezní v lese.
Před námi se všichni diví:
„Kde jsou tu lokomotivy?“
Přitom nikde nádraží.
Kdo to vzhůru proráží?
Ten, kdo nese mnohá kila,
které výstup znesnadnila.
Vydrž, už jsme téměř v cíli.
Nezvládnu to moji milí.
Hle za stromy navzdor bolu,
uzříš stavby na vrcholu.
Nad horou jsme zvítězili,
tekuté medaile pili,
Nezbylo nám po nich nic,
byly totiž z Vizovic.
Krátká pauza přišla vhod.
Ještě pohlaď geo-bod,
pak jen snímek na vrcholu,
a už můžeš kráčet dolů.