O ETS2 tj. emisnímu obchodování v sektoru budov, silniční dopravy a dalších odvětví bylo napsáno spousta různých textů. Některé jeho vliv bagatelizují, jiné předpovídají ekonomickou katastrofu. Zkusme se na základě veřejně dostupných dat dopátrat pravdy.

Nejspolehlivější základní informace ETS2 přináší web Ministerstva životního prostředí. Asi nejdůležitějším je datum zavedení ETS2 tj. Od 1.1.2025 nastoupilo monitorování a od roku 2027 začíná zpoplatnění a obchodování z povolenkami.

Pravidla hry

Zpoplatnění dodavatelů paliv: Do systému jsou zahrnuti dodavatelé paliv (benzín, nafta, plyn, uhlí), kteří jsou povinni kupovat povolenky podle množství uhlíku uvolněného při spotřebě jejich produktů.

Emisní povolenky: Princip je založen na systému povolenek. Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO₂.

Promítnutí do cen: Dodavatelé paliv promítnou náklady na povolenky do konečných cen pohonných hmot a energií pro koncové spotřebitele.

Omezení počtu povolenek: Množství vydaných povolenek se každoročně snižuje. Tím se logicky zvyšuje jejich cena.

Kolik CO₂ produkuješ, tolikrát jsi znečišťovatelem

Zkusil jsem aplikovat vzorec výpočtu pro mou domácnost. Podle kalkulačky Českého rozhlasu je současná hodnota uhlíkové stopy mé domácnosti 4 369 kg/rok. Můj rodinný dům je zateplený, vybavený fotovoltaikou a tepelným čerpadlem. Do práce jezdím elektromobilem. Zkoušel jsem zpřísnit současný režim a došel jsem k hodnotě 3 139 kg/rok. Ale tototo snížení už také znamená vyhýbat se hovězímu a masu vůbec a topit pod 21ºC. Mnoho prostoru pro další úspory už v mé domácnosti nezbývá.

Průměrná uhlíková stopa vychází v ČR podle téhož algoritmu 4,5 tuny za rok.

Emisní povolenko, kolik nás stojíš?

Přestože se často hovoří o stropu 45 eur za tunu apod. Mechanismus ETS2 s ničím takovým nepočítá. Cena povolenek se odvíjí od poptávky po nich na komoditních burzách a ta se zase řídí počtem vydaných povolenek. Zjednodušeně vyjádřeno, strop (cap) na počet vydaných povolenek navrhuje Evropská komise a je schvalován Evropským parlamentem a Radou EU. To vše je podřízeno cílům. Asi nejdůležitější je Fit for 55 tj. plán Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 %.

Známe-li cíle, je možné vypočítat cenu emisní povolenky. O to se pokusili ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer v Bulletinu OeNB. Průměrná cena povolenky pro eurozónu v roce 2030 jim vyšla 668 eur za rok, Slovensko získalo hodnotu 750 eur za rok.

Pokud bychom stejnou cenu vztáhli na ČR, můžeme spočítat zvýšení nákladů kvůli ETS2 pro průměrnou domácnost v roce 2030. Vyjde hodnota 750 eur/rok 4,5t/rok = 3 375 eur/rok. Přepočteme-li tuto hodnotu současným kurzem 24,14, vyjde koncová hodnota zvýšení životních nákladů průměrné domácnosti 81 472,5 kč za rok. To už bude docela bolet. Jenže bude hůř. Cíl, který je nyní v jednání, vypadá mnohem přísněji. Jde o to snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990.

Lze namítnout, že systém počítá s vložením části výnosů povolenek do Social Climate Fund, který má pomáhat zranitelným domácnostem zvládnout růst cen energií. Tento fond však není určen pro všechny – jeho cílem je pouze zmírnit dopad na nejchudší a nejzranitelnější skupiny obyvatel. Střední třída, která tvoří většinu spotřeby, si bude muset poradit sama. Navíc celkový objem fondu je omezený, takže jen malou část rostoucích nákladů dokáže skutečně pokrýt.

Kec na konec

Systém emisních povolenek u obyvatelstva počítá s tzv. salámovou metodou. Povolenky se pravděpodobně začnou obchodovat na hodnotě kolem 45 eur za tunu, což většina bohatého západoevropského obyvatelstva příliš nepocítí. Postupně ale začne snižování jejich počtu. Pokud poptávka převýší nabídku, cena povolenek poroste. Tento mechanismus nelze obejít, pokud je motivací dosáhnout stanovených emisních cílů. Povolenky tak musí vést ke zvýšení cen a toto zdražení bude citelné, aby motivovalo ke snižování spotřeby a změně neekologického chování.

Z mého výpočtu vyplývá, že nestačí jen zateplení domu, fotovoltaika, tepelné čerpadlo či elektromobil. Nadlimitní obytná plocha vytápěná na komfortní teplotu, cestování jinak než pěšky, maso – především hovězí, to vše bude třeba omezit. Jinak klimatických cílů nedosáhneme. Na závěr si kladu otázku: chceme v takové Evropě žít?