Spousta sci-fi knížek z minulého století popisuje střet lidí s roboty. Ať už je to vraždící robot Terminátor, umělá inteligence HAL 9000 nebo celá civilizace robotů z komiksového seriálu Vzpoura mozků, vždy dojde ke konfliktu. V něm stateční hrdinové roboty porazí a odejdou do západu slunce.

Skutečný střet ale už probíhá v úplně jiné rovině. Duševně pracující lidé čelí poprvé v historii zdatné nelidské konkurenci. Umělá inteligence (AI) založená na velkých jazykových modelech (LLM) se stále výrazněji prosazuje v nejrůznějších oblastech lidské činnosti.

Kdo dostane Černého Petra?

AI postupně přebírá některé rutinní činnosti, které lze přesně popsat pravidly a postupy. Zároveň roste význam práce, která vyžaduje odborné znalosti, analytické myšlení a schopnost posuzovat výsledky. Například při vývoji softwaru dokáže AI do značné míry nahradit programátory píšící zdrojový kód. Pro vývoj spolehlivých a skutečně užitečných aplikací zůstávají nezbytní produktoví experti, analytici a testeři, kteří definují zadání, ověřují správnost výsledků a posuzují, zda řešení odpovídá požadavkům. IT odborníci jsou tedy potřeba i v době AI, náplň jejich práce se mění.
U dalších tvůrčích profesí je to podobné. V konkurenci AI neobstojí všichni. Měli by to zvládnout výtvarníci s osobitým a zajímavým grafickým projevem, hudebníci, jejichž tvorba vybočuje z jednotvárnosti průmyslově produkované hudby, filmoví tvůrci nebo spisovatelé, kteří dokážou poutavě vyprávět nové příběhy. Nároky na osobitost a kvalitu jejich práce ale výrazně vzrostou. AI totiž většinou pracuje výrazně levněji a plakát na vesnickou tancovačku dokáže vytvořit stejně dobře ba mnohdy i lépe. K tomu dokáže AI zdařile „vykrádat“ i zavedené tvůrce. Ovšem otázku boje o autorská práva přenechám raději jiným.
Všechny tyto příklady mají společného jmenovatele. Pokud bude AI pracovat levněji, lidé, kteří nedokážou přijít s něčím navíc, mohou snadno přijít o práci. Ne každý má na to, aby byl softwarovým analytikem, osobitým výtvarníkem nebo třeba zdatným manažerem.
Nástup AI neznamená jenom tvrdou selekci některých profesí, má i geopolitický rozměr. Například tradiční pilíř indické zaměstnanosti, outsourcing podnikových procesů, už nyní prodělává prudký úbytek míst. Židle těchto lidí v Indii zůstanou prázdné, zatímco práci, kterou dříve vykonávali, převezme AI nasazená americkými firmami. Peníze, které firmy ušetří na mzdách, tak zčásti skončí u provozovatelů AI. A jistě nejde jenom o místa v outsourcingu a v Indii.

AI nebo IÁ

Mnoho lidí posuzuje schopnosti AI podle bezplatných konverzačních programů (chatbotů). Ty sice dokážou poměrně dobře vyhledávat informace a dá se s nimi nezávazně pokecat, ale také si dost vymýšlejí (halucinují) a jejich odpovědi nemusí být spolehlivé. Bezplatné verze mívají omezený přístup k nejvýkonnějším modelům nebo některým funkcím. Mívají také omezenější délku konverzace či počet dotazů. Většinou si neporadí při řešení složitých úloh, které vyžadují hlubší uvažování a průběžnou kontrolu výsledků.
Profesionální AI je jiný šálek kávy. Nabízí pokročilé schopnosti, hluboké uvažování a možnost analyzovat velké objemy dat. Dokáže se propojit s firemními systémy a při vhodném zabezpečení jí lze svěřit i některé citlivější dokumenty. Ovšem takové služby nejsou zdarma. Často se za ně platí podle počtu zpracovaných částí textu (tokenů). Například podle nedávné zprávy o využití AI přímo ve firmě OpenAI činila průměrná denní útrata výzkumníků za tokeny zhruba 15 000 Kč.

Nové možnosti

Dříve nebylo možné, aby jednotlivec nebo malá skupina programátorů během krátké doby vytvořili konkurenci zavedeným softwarovým produktům. S nástupem AI se to ale mění. Příkladem je projekt ArtCraft, který nabízí open source alternativy k aplikacím, jako jsou Adobe Photoshop, Adobe Premiere, Adobe Lightroom, Microsoft Office nebo AutoCAD. Zatím jde většinou o rané vývojové verze, ale to se časem změní. Pokud se tyto projekty prosadí, mohou zavedeným softwarovým společnostem výrazně zkomplikovat život. Na pomyslné židle programátorů usedne AI.

Současným trendem jsou AI agenti, kteří dokážou samostatně plnit různé úkoly. Jsou to vlastně takoví digitální zaměstnanci, kterým stačí zadat cíl a oni se pokusí dodat požadovaný výsledek. Mají k dispozici různé nástroje, umějí plánovat a postupně zdokonalovat svou práci. Takový AI agent zvládne nejen vytvořit nový program, ale také v něm opravit zjevné chyby. Dokáže samostatně zpracovávat různé reporty nebo odpovídat na e-maily.
Na druhou stranu AI agentům často chybí spolehlivý úsudek, a proto někdy dělají neuvěřitelně hloupé chyby. Také je jim potřeba nastavit jednoznačné hranice, například kolik peněz mohou utratit za placené služby nebo do jakých souborů mohou zapisovat. Právě zde zůstává dost prostoru pro živé zaměstnance. Někdo musí připravit zadání, určit meze samostatnosti AI agentů a nakonec vyhodnotit výsledky jejich práce.

Nové nároky

Četl jsem spoustu varování, že lidé zleniví, když za ně AI bude dělat jejich práci. Jistě. Začíná to už u studentů, jejichž školní práce jsou částečně nebo zcela vytvářené pomocí AI. Myslím si ale, že ti, kteří se naučí AI využívat tvůrčím způsobem, mohou být později v praxi velmi úspěšní. Ti, kteří ji budou používat jen k tomu, aby se vyhnuli vlastnímu úsilí, mohou naopak jednou zjistit, že trh práce o ně nemá zájem. Pravděpodobně bude potřeba mnohem méně pracovníků, zato se výrazně zvýší nároky na jejich schopnosti.

Za vším jsou peníze

Asi by bylo dobré zeptat se, kde se AI nachází v Gartnerově křivce přehnaných očekávání (Gartner hype cycle). Připomeňme si, že na začátku stojí technologický průlom, po němž následuje příliv investic a přehnaných očekávání. Poté přichází vystřízlivění a výběr životaschopných řešení. Nakonec se ukazuje, co lze skutečně využít v praxi a co dokáže přinášet peníze.
Svět AI se nyní částečně nachází v přílivu investic a částečně ve vystřízlivění. Plánované investice čtyř největších technologických společností tj. Amazon, Alphabet (Google), Microsoft, Meta (Facebook) na letošní rok jsou astronomických 650 miliard dolarů. Pro srovnání, rozpočet ČR je asi 6x menší.
Pro společnosti, které takto masivně investují, je naprosto nezbytné, aby své služby dokázaly dostatečně monetizovat, tedy proměnit v příjmy od jednotlivců i firem. Bude poptávka po službách AI natolik vysoká, aby se tyto investice vyplatily a přinesly zisk? Technologičtí giganti si navíc budou vzájemně konkurovat, což může vést k cenové válce. Ne každý v ní musí uspět.
A opět je zde geopolitický rozměr. Ovládne většinu trhu s AI službami některý z amerických gigantů nebo např. čínský DeepSeek? A co Evropa? Bude se také ucházet o svůj podíl?
Dalším problémem je energetická hladovost datových center a růst ceny elektřiny. Není divu, že velké technologické společnosti investují do jaderných elektráren. Právě geopolitická omezení, peníze a elektřina představují skutečné meze růstu AI.

Kec na konec

Dovedu si představit, že AI opět uteče ze svého prostředí do nějakého firemního serveru a následně si pomocí investic na burze postupně vydělá na svou vlastní infrastrukturu. Taková AI by se pak do jisté míry osvobodila od závislosti na lidech. Na co se zaměří potom? Mohla by ovládnout robotická těla a tím částečně i fyzický svět.
Ale tyto katastrofické vize raději přenechám autorům sci-fi. Zatím to spíše vypadá, že různé AI budou muset nejprve vybojovat spoustu bitev o své ekonomické, geopolitické a energetické přežití. AI se zatím nepokoušejí za pomoci laserových pistolí a mečů ovládnout lidstvo. Ovšem už jsou zde a počítat s nimi musíme.